O povaze a významu astrálního cestování

Astrální cestování, dnes mezi lidmi zabývajícími se paranormálními schopnostmi člověka určitě ne cizí pojem. Naopak, řekl bych, vyniká značně do popředí mezi ostatními odvětvími esoterního zájmu. Čím to, že právě tato schopnost láká současného člověka stále více, aby se pouštěl do testování možností, které se mu nabízejí po přečtení mnoha článků na internetu a knih od údajných zkušených astrálních cestovatelů?

Mezi ostatními schopnostmi tzv. metaúrovně, ke kterým bych zařadil např. výklad karet, telepatii, telekinezi, práci s energiemi, astrologii, numerologii, kontaktování duchů, vidění aury a mnoho dalšího se astrální cestování vyznačuje něčím zvláštním, něčím, díky čemu lidé chtějí prožívat právě tuto zkušenost více než jakoukoliv jinou ze zde jmenovaných.

Ano, samozřejmě, je to lákavé si jen tak opustit tělo dle libosti a navštěvovat blízká a neznámá místa nebo vzdálené světy, kam lidská fyzická noha doposud nevkročila. Člověk si může vyzkoušet zcela reálně to, o čem většina z nás sní jako děti – může létat, a nejen to, může rovněž naprosto neomezeně procházet fyzickými zábranami, přičemž ani rychlost přemístění nebo čas mu nejsou překážkou. Chcete se podívat např., co právě dělá váš oblíbený filmový herec vzdálený několik tisíc kilometrů? Proč ne, to není žádný problém, v mžiku jste tam. Potřebujete si zkontrolovat vaše děti, zda dělají právě to, co dělat mají a jestli se náhodou nescházejí s někým, koho byste u nich viděli neradi? I to je možné. Prostor a čas zde nejsou překážkou a vaše myšlenky nakonec zastupují jediný faktor kvality a úspěchu vašich přání, jiná omezení zde nenaleznete, avšak nenechte se zmást, i myšlenky jsou mnohdy velkým problémem.

Sami určitě víte, pokud nejste zrovna trénovaní jogíni, jak dokáže být mysl těkavá, a jak složité je udržet déle její pozornost na něčem stálém. Problémem je také často dokázat si vůbec ujasnit, na co že to chcete vlastně myslet. Nyní se dostávám k problému, jehož předmět vidí spousta lidí v možnostech astrálního cestování naopak jako velkou přednost. Tímto předmětem je právě ona mysl. Jistě to přednost je, pokud ji máte dostatečně pod kontrolou, pokud ne, máte však problém zásadní, ne-li jediný a největší. Mnoho těch, kteří se totiž poprvé s astrálním cestováním setkávají, často čtou, že jediné, co je třeba k vycestování udělat, je lehnout si, uvolnit se, představovat si určité věci, přát si opuštění těla a pouze díky tomuto málu by následně neměl být problém získat tuto zkušenost ještě dnes hned během prvního pokusu. Takto vás navádějí, takto se vás snaží zmotivovat, ale proč ne? Zájem o tento jev sice vzroste, to ano, ovšem skutečných úspěchů se tímto způsobem dočká jen velmi málo lidí. Nenechte se zmýlit, pravda je jiná, než jak je psáno v těchto lacině lákavých textech. Možná by bylo lepší uvést věci na pravou míru. Samozřejmě by bylo příjemné, pokud by to byla vážně taková hračka, jak se mnohdy píše, ale takto věci většinou, a to bych řekl, že asi tak z 99 % případů, nefungují. Takovéto zanedbávání informací považuji buďto za snahu autorů zpopularizovat toto téma nebo za jejich vlastní neznalost věci. Ani jedno není užitečné. Samotná popularizace však jisté ovoce přináší. Člověka to alespoň přiměje pátrat šířeji po tomto tématu, a tak zde existuje určitá naděje, že se dříve, nebo později dostane ke skutečně přínosných informacím. Ona zkušenost je totiž teprve až tím opravdovým, pro co stojí za to vytvořit zájem. K jejímu dosažení je však třeba čerpat poznatky z kvalitních zdrojů.

Člověk by tedy měl věnovat, pokud ovšem už sám po výše uvedeném nerezignoval na snahu po úspěchu, dostatek cviku sobě samému. Je třeba se především naučit pracovat se svojí myslí, umět pozorovat její obsah a v případě potřeby nenásilně a přirozeně s ním manipulovat dle libosti. Není to snadné, ale odměna, za kterou takové úsilí rozhodně stojí, bývá potom velice štědrá. Toto není něco, co by se vám hodilo jen pro nějaké astrální cestování. Ten, kdo je totiž pánem své mysli, má velkou výhodu i v běžném životě při řešení většiny událostí, které se mu během dne naskytnou. Je to tedy umění práce s myslí, která je tím nejdůležitějším, co člověka dostatečně dobře připraví na astrální výlet. Tomu se lze, řekl bych, nejlépe učit dle instrukcí z některé z příruček od Eduarda Tomáše, vhodná je také Brána k opravdovému zasvěcení od Františka Bardona nebo čistě jen vlastním pozorováním sebe sama, vlastní sebeanalýzou a vytrvalostí se lze také dopracovat žádaného výsledku. Díky tomu vám pak bude otevřen prostor pro opravdové zakoušení toho, co sami chcete a už nebudete naříkat, že něco stejně nikdy nezvládnete. Naopak, pamatujte, že mysl je tím klíčem, že ona je klíčem ke všemu. Je jen na vás, jak tento klíč využijete.

Nyní bych se však chtěl vrátit k otázce nastíněné na samém počátku tohoto pojednání. Tato otázka se týká důvodu, proč se astrální cestování mezi lidmi těší tak vysoké oblibě oproti jiným duševním schopnostem. V odpovědi se skrývá rovněž vyjádření hlubokého významu této schopnosti. Tento význam je navíc mnohem větší, než se může na první pohled zdát, i když to jsou často až následky ve změnách myšlení a přístupu člověka k sobě samému, k jiným lidem a živým tvorům, stejně jako ke světu, které tuto hloubku zastupují.

Astrální cestování má totiž tu schopnost, že umožňuje získat velice intenzivní a přesvědčivý prožitek vypovídají o povaze lidské existence, který mění základní pohled na její smysl. Přestože člověk nemusí během první takové zkušenosti hned pochopit veškeré dění, poznání je mu značně rozšířeno. Avšak pozor, toto není osvícení! O co tedy jde v tomto rozšířeném poznání? Tomu, komu se tato zkušenost podaří, zjišťuje, že on sám není jen nějakým fyzickým tělem, že toto tělo je pouhá schránka, kde dočasně přebývá jeho vědomí. Zjišťuje dále, že je mnohem svobodnější, než si myslel a hlavně, co je důležité, že smrt není žádným koncem života, jak si dnes mnozí myslí, nýbrž opuštění fyzického těla, při kterém následuje pouze změna formy existence daného individua, ne tedy definitivní konec. Dozvídá se, že život má mnohem větší, duchovnější hodnotu a často se také stává, že po tomto zážitku začne jevit zvýšený zájem o mimosmyslové záležitosti a hledat svůj pravý smysl existence, který není omezen na tento materiálním svět, ale zasahuje daleko za něj.

Ten, kdo s astrálním cestováním začíná, je často velice nadšen už vůbec tím, že objevil takto netypickou zábavu, a to v případě, ať se mu ji daří rozvíjet, nebo ne. Pokud se setkává s úspěchem, tím spíše se raduje. Snaží se totiž dosáhnout něčeho nového, v čem vidí smysl. Zpočátku to bývá touha zakusit onu tolik lákavou svobodu, navštívit vzdálená místa, zažít něco nového. Později a téměř vždy se zájem s ohledem na úspěch, či neúspěch v této dovednosti proměňuje. Je-li člověk úspěšný, určitý čas svého času věnuje obvykle nejprve zkoumání oblasti, která je nejbližší fyzickému světu. Cestuje, navštěvuje osoby a místa, hraje si, zkoumá a jen se tak rozhlíží po tom, co už vlastně zná, nyní však z jiné perspektivy. Později ho tato oblast omrzí a rozhodne se pátrat poněkud dále, začne komunikovat s bytostmi obývajícími tuto sféru a postupně se dostává na místa, která jsou vzdálená našemu běžnému chápání reality. Tyto oblasti mají svoji specifickou povahu a jejich popis je našimi slovy téměř nemožný. Díky těmto návštěvám se však ocitne v procesu poznávání opět o krok dále a dalším hledáním, během kterého ho budou často doprovázet vysocí duchovní pomocníci, je schopen skutečně dosáhnout onoho mnohými hledači pravdy tolik toužebného osvícení. Opravdu i to je možné skrz „pouhé“ astrální cestování. Robert A. Monroe je skvělým příkladem. Pokud je ovšem člověk v astrálním cestování neúspěšný, ani v tomto případě se mnohdy nevrací na půdu materialismu, alespoň ne tak zatvrzele jako velká část dnešních lidí, kteří se vůči této dovednosti stavějí značně skepticky. Ti, kterým se astrální cestování nedaří, a je jich rozhodně více než oněch prvních, od astrálního cestování po několika neúspěšných pokusech svoji pozornost často odvracejí. Ztratily totiž důležitý prvek pro uskutečnění svého cíle - sílu vůle. To, že se člověk od pokusů zakusit astrální cestu odchýlil, má však mnohdy pozitivní důsledek v tom, že i přesto, že mu je tato zkušenost stále vzdálená, tak o tomto tématu přemýšlí, čte, zajímá se o zážitky jiných a studuje obory blízké astrálnímu cestování. Jelikož v každé z duchovních oblastí je možné nalézt mnoho společných bodů, ani astrální cestování není výjimkou a díky tomu hledající postupně dospívá až k oněm metodám, jejichž účelem je přímé dosažení již zmiňovaného osvícení. V takovém případě se o něj však nepokouší mimo své tělo v dalekých světech za pomocí prostředků, jaké mu jsou nabízeny. Snaží se ho naopak dosáhnout výhradně z bdělého stavu prostředky k tomuto cíli určenými. Těmi mám na mysli např. jógu nebo meditaci, protože obě tyto metody považuji za nejpřímější nástroje k dosažení stavu osvícení z našeho běžného, fyzického vězení.

Tímto článkem jsem se snažil čtenářovi především vysvětlit, že astrální cestovní, ač rozhodně lákavá a zajímavá schopnost, by neměla být největším cílem, nýbrž jen jakýmsi jedním z možným vhodných ukazatelů k tomu, co je skutečně důležité, to jest k osvícení – rozplynutí se v Bohu, v absolutnu. Je jen otázka času, než k této pravdě dojde každý pátrající, ať už sám, či za pomocí druhých.

Všem přeji hodně štěstí a světla na duchovní cestě.

Ondřej Karlík